|
|
Alternativní využití Szondiho testu jako diagnostického nástroje
Pokorná, Martina ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu přisuzovány jednotlivým fotografiím podnětového materiálu. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, kdy je k poznání projektivních souvislostí využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však téměř nikdy neodpovídají Szondiho předpokladům. Výsledky naznačují potenciál Szondiho testu nahlédnout do důležitých témat respondentova života. Třetí studie prověřuje vztah mezi Szondiho testem a vybranými osobnostními vlastnostmi měřenými dotazníkem SPARO. Výzkum potvrdil souvislost mezi výběrem fotografií a některými zjišťovanými charakteristikami osobnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, vnímání tváře, sémantický diferenciál, analýza příběhů, dotazník SPARO
|
|
|
Visual attention to faces in intersexual and intrasexual selection
Pátková, Žaneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Stirratt, Michael (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje vizuální pozornosti vůči obličejům v mezipohlavním a vnitropohlavním výběru. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část nejprve poskytuje stručný přehled mechanismů mezipohlavního a vnitropohlavního výběru. V rámci mezipohlavního výběru je diskutována atraktivita obličeje a její možná souvislost se zdravím a funkcí imunitního systému. V rámci vnitropohlavního výběru se práce zaměřuje na vnímanou obličejovou dominanci a schopnost obstát ve fyzické konfrontaci a jejich souvislost se skutečnou dominancí a schopností obstát ve fyzické konfrontaci. Dále jsou popsány konkrétní obličejové rysy spojené s vnímanou obličejovou atraktivitou, dominancí a schopností obstát ve fyzické konfrontaci. Vzhledem k nedostatečné evidenci ohledně přímé vizuální pozornosti vůči obličejovým znakům spojeným s hodnocením obličejové atraktivity či dominance a schopností obstát ve fyzické konfrontaci je diskutováno využití metod eye-trackingu, které přímé sledování vizuální pozornosti umožňuje. Následuje stručné shrnutí eye-trackingových studií, které se věnují vizuální pozornosti vůči obličejům, zvláště při hodnocení atraktivity a dominance. Nakonec se práce zaměřuje na to, jak spolu souvisí jednotlivé smyslové modality (vizuální, olfaktorická a akustická) při percepci jedinců a...
|
|
|
Od rekonstrukce obličeje podle lebky k identifikaci jedince : požadavky, principy, problémy
Moštková, Miroslava ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Rekonstrukce obličeje podle lebky je technika, kterou lze reprodukovat původní vzhled jedince, avšak vytvoření naprosto přesné podoby je v současné době nemožné. Rekonstrukce je využívaná při archeologickém výzkumu nebo při vyšetřování forenzních případů. Metody rekonstrukce obličeje můžeme dělit na morfoskopické, morfometrické, kombinované a lze je využít při manuálním a počítačovém způsobu rekonstrukce při tvorbě dvojrozměrných a trojrozměrných modelů. U každé z těchto metod lze hodnotit přesnost a spolehlivost pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Spolehlivost a přesnost rekonstrukce by měla být zvážena i z pohledu percepce obličeje. Lidský obličej je vnímán holisticko-analytickým způsobem, jehož základem je vypočítávání distančních rozdílů mezi znaky. Rekonstrukce obličeje je založená na rozpoznávání známých obličejů, ty jsou vnímány na základě vnitřních znaků, jejich vnímání není ovlivněno změnou úhlu pohledu nebo výrazu. Neznámé obličeje jsou vnímány pomocí vnějších znaků. Obličeje s výrazným obličejovým znakem jsou rozpoznávány rychleji. Obličejové znaky lze seřadit podle velikosti jejich vlivu na rozpoznání obličeje, čím je znak větší, tím větší má vliv. Od největšího a nejdůležitějšího je lze seřadit: obrys obličeje, horní část obličeje, oči s obočím, ústa, nos. Tato práce shrnuje...
|
|
|
Ideál mužské krásy v adolescenci
Slavíčková, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
česky Krása je abstraktní pojem, který ale zasahuje do mnoha konkrétních oblastí našeho života. Vnímáme ji individuálně a subjektivně. Já se pomocí této práce pokusím prozkoumat, jak krásu vnímají a hodnotí současní adolescenti. Bude se jednat o krásu mužskou a o představu jejího ideálu. Zajímají mě hlavní rozdíly mezi ideály dívek a chlapců, jakým oblastem přikládají při hodnocení krásy důležitost a jakým nikoli. Mou cílovou skupinou jsou studenti a studentky deváté třídy základní školy ve věku mezi 14 a 15 lety. Práce má dvě části. První část je teoretická, ve které se budu věnovat problematice sebepojetí v souvislosti s adolescentním věkem a fyzickým vzhledem. Dále popíši a vysvětlím význam jednotlivých částí těla a obličeje. Následně uvedu také dvě základní teorie vnímání v souvislosti se sociální percepcí. Druhá, praktická část, se bude věnovat konkrétním ideálům mužské krásy podle dívek a podle chlapců. Představím jednotlivé ideály podle různých způsobů náhledu na ně a pokusím se interpretovat rozdíly mezi dívčími a chlapeckými představami.
|
|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
|
Od rekonstrukce obličeje podle lebky k identifikaci jedince : požadavky, principy, problémy
Moštková, Miroslava ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Rekonstrukce obličeje podle lebky je technika, kterou lze reprodukovat původní vzhled jedince, avšak vytvoření naprosto přesné podoby je v současné době nemožné. Rekonstrukce je využívaná při archeologickém výzkumu nebo při vyšetřování forenzních případů. Metody rekonstrukce obličeje můžeme dělit na morfoskopické, morfometrické, kombinované a lze je využít při manuálním a počítačovém způsobu rekonstrukce při tvorbě dvojrozměrných a trojrozměrných modelů. U každé z těchto metod lze hodnotit přesnost a spolehlivost pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Spolehlivost a přesnost rekonstrukce by měla být zvážena i z pohledu percepce obličeje. Lidský obličej je vnímán holisticko-analytickým způsobem, jehož základem je vypočítávání distančních rozdílů mezi znaky. Rekonstrukce obličeje je založená na rozpoznávání známých obličejů, ty jsou vnímány na základě vnitřních znaků, jejich vnímání není ovlivněno změnou úhlu pohledu nebo výrazu. Neznámé obličeje jsou vnímány pomocí vnějších znaků. Obličeje s výrazným obličejovým znakem jsou rozpoznávány rychleji. Obličejové znaky lze seřadit podle velikosti jejich vlivu na rozpoznání obličeje, čím je znak větší, tím větší má vliv. Od největšího a nejdůležitějšího je lze seřadit: obrys obličeje, horní část obličeje, oči s obočím, ústa, nos. Tato práce shrnuje...
|
|
|
Preference minoritního fenotypu v pohlavním výběru u člověka
Pokorný, Šimon ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Preference minoritního fenotypu, nebo-li negativně frekvenčně závislá selekce je typ výběru, kdy je daná forma znaku nepřímo úměrně preferována v závislosti na frekvenci v populaci. V pohlavním výběru může i slabý efekt na pozadí jiných preferencí v dlouhodobém měřítku vést ke stabilnímu polymorfismu. Tato práce zkoumá daný fenomén v kontextu vizuálních obličejových znaků u člověka. Zatímco obecné trendy atraktivity tlačí tvaroprostor obličeje směrem k uniformitě, individuální rekognice, která podmiňuje většinu sociálních vazeb, využívá rozsáhlé variability jednotlivých znaků. Ta může být vytvářena a udržována právě preferencí minoritních fenotypů. V naší studii jsme efekt preference minoritních fenotypů sledovali na selekci vzácných barev vlasů a očí. Vytvořili jsme 120 unikátních setů složených ze šesti fotografií, ve kterých jsme experimentálně upravovali frekvence daných forem znaků. Ty byly poté předloženy 226 hodnotitelům. Sledovali jsme vliv relativní frekvence formy znaku v kontextu na hodnocení jednotlivých stimulů. Signifikantní efekt preference minoritních fenotypů se podařilo prokázat u barvy vlasů, pokud ženy hodnotily fotografie mužů. Když hodnotili muži fotografie žen, byl efekt signifikantní pouze u barvy očí. Klíčová slova: percepce obličeje, pohlavní výběr, frekvenčně závislá...
|
|
|
Alternativní využití Szondiho testu jako diagnostického nástroje
Pokorná, Martina ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu přisuzovány jednotlivým fotografiím podnětového materiálu. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, kdy je k poznání projektivních souvislostí využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však téměř nikdy neodpovídají Szondiho předpokladům. Výsledky naznačují potenciál Szondiho testu nahlédnout do důležitých témat respondentova života. Třetí studie prověřuje vztah mezi Szondiho testem a vybranými osobnostními vlastnostmi měřenými dotazníkem SPARO. Výzkum potvrdil souvislost mezi výběrem fotografií a některými zjišťovanými charakteristikami osobnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, vnímání tváře, sémantický diferenciál, analýza příběhů, dotazník SPARO
|
|
|
Ideál mužské krásy v adolescenci
Slavíčková, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
česky Krása je abstraktní pojem, který ale zasahuje do mnoha konkrétních oblastí našeho života. Vnímáme ji individuálně a subjektivně. Já se pomocí této práce pokusím prozkoumat, jak krásu vnímají a hodnotí současní adolescenti. Bude se jednat o krásu mužskou a o představu jejího ideálu. Zajímají mě hlavní rozdíly mezi ideály dívek a chlapců, jakým oblastem přikládají při hodnocení krásy důležitost a jakým nikoli. Mou cílovou skupinou jsou studenti a studentky deváté třídy základní školy ve věku mezi 14 a 15 lety. Práce má dvě části. První část je teoretická, ve které se budu věnovat problematice sebepojetí v souvislosti s adolescentním věkem a fyzickým vzhledem. Dále popíši a vysvětlím význam jednotlivých částí těla a obličeje. Následně uvedu také dvě základní teorie vnímání v souvislosti se sociální percepcí. Druhá, praktická část, se bude věnovat konkrétním ideálům mužské krásy podle dívek a podle chlapců. Představím jednotlivé ideály podle různých způsobů náhledu na ně a pokusím se interpretovat rozdíly mezi dívčími a chlapeckými představami.
|
host ::
RSS.